Eugene Tooms

Už zbývala pouze poslední, aby se mohl uložit k hibernaci na dalších třicet let. Neměl ponětí o tom, co dělá, jeho činy řídil mocný instinkt.
Zavětřil. Pak teprve otočil oči ke zdroji toho silného aroma. To byly ty, které potřeboval. Lačně se pustil za svou poslední obětí. Sledoval ji do jejího bytu, ale nebyl tak hloupý, aby se prozradil. Lidská inteligence ho odlišovala od zvířete.
Čekal na ten správný moment, pak se teprve protáhl klimatizační šachtou a překvapil ji, když se ukládala do postele.
Zabít ji mu nestačilo. Skoro netrpělivě vyrval své oběti játra a hladově se do nich zakousl.