Když se ranní běh zvrtne

Každé ráno chodil běhat. Někdy sám, někdy mu dělala doprovod.

Tohle byl jeden z těch dnů, kdy se přidala.

Zvolila těsné šortky s tílkem.

Tohle nedopadne dobře, pomyslel si.

Nechal ji vyběhnout jako první a celou cestu do lesa měl ten nejlepší výhled. Na její dokonale tvarovaný zadeček. Až se z toho zapotil.

Když vyběhli kopeček a zastavili se nahoře, opřela se o strom a vyzývavě po něm koukla.

Stačil jediný pohled na nedaleké křoví a už ji tam táhl. Nebo ona jeho?

Toho rána se vraceli na snídani o trochu později než obvykle. Zadýchaní a ve vlasech měli větvičky.