46. kapitola

Rafael se dočkal hned po tom, co Saskie dohrála a on její hru zeširoka pochválil. Otec Bivoj pravil:
"Saskie, co kdybys ten klavír vzala do kavárny? Souvisí to s návrhem, který nyní přednesu. Vy, pane magistře, potřebujete do svého podniku investice jako sůl, jak jsem pochopil. A tu investici by vám mohla poskytnout Saskie. Stala by se padesátiprocentní společnicí ve vašem podniku."
"Ó, to je opravdu velkodušný návrh, pane doktore," hrál Rafael překvapeného.
"Nějaké peníze jsme Saskii našetřili a jsme přesvědčeni, že investice do vašeho podniku se neztratí."
"Děkuji za důvěru. Takže, asi budeš, Saskie, chtít přejmenovat kavárnu na Rafaelovu a Saskiinu."
"To nebude třeba," odvětila Saskie. "Mně postačí, když budu mít svůj padesátiprocentní podíl a funkci spolujednatelky. Chci se nadále věnovat především češtině a francouzštině, kavárna bude pro mě aktivitou navíc, hlavní starost o ni bude nadále na tobě, Rafaeli."
"Toto samozřejmě beru v potaz."
"A já jen doporučím," podotkl doktor Girgle, "aby i název společnosti zůstal zachován. Změna by obchodní partnery zbytečně znejisťovala."
"Pravdu máte, pane doktore," pravil Rafael, "ostatně RAFLIK zní přece jenom lépe než RAFASASLIK, promiň, Saskie."
"V pořádku, opravdu se nepotřebuji zviditelňovat," odpověděla naprosto pohodově Saskie.
"To je dobře, že jsme se všichni shodli," konstatoval otec Girgle. "Příští týden k vám, pane magistře, pošlu znalce, který podnik ocení, abychom se dobrali k příslušné částce pro vklad do firmy a poté co nejdříve uděláme u notáře valnou hromadu. A teď bychom si na tu naši domluvu mohli připít."
A vytáhl z domácího baru láhev koňaku.