Skutečnost

Dotýkala se stromů a hledala v nich život. Nebo nicotu. Dřevěné kmeny, ze kterých prýštila zelená koruna. Byly neskutečně nádherné. Buď to bylo tím, že už roky žádné neviděla. Nebo prostě tím, že skutečně nebyly skutečné. 

Obcas potkávala i lidi a někteří z nich jí říkali různé věci. Očekávané, pochopitelné a v rámci situace i obyčejné věci. Někteří se ji stranili. Věděla, že i oni přemýšlejí o skutečnosti. O tom, jestli je ona skutečná. Protoze tady nebylo skutečné nic. Alespoň takhle jí to dole na Zemi řekla Kateřina. 

Nicméně, Mara si své definice reality, opravdovosti a života pořád ještě promýšlela.