Do třetího a čtvrtého pokolení

Děd Adalbertus Reuß lámal kámen. Až jeho syn Albert tesal náhrobky a mohl si tak dovolit poslat syny na studia. Kdyby se Adolf dobře neoženil, neměl by vlastní stavitelskou firmu.

Původ Alfreda Reuße byl docela prostý, ale hlavu měl tvrdou jako žula, na které jeho rod vyrostl. Jednal by jako rovný s rovným snad i s bohem.

Vlastně to právě dělal. Nikos, řečený Egypťan, byl duch starší než sahala paměť. Býval velitelem vojska faraonova. A mohl splnit jakékoliv přání.

Alfred si přál, ať vypadne z Předlitavska a nikdy se nevrací.

Byla to hlavně pýcha a pomatený rozum, ale dojem udělal.