Dopadeny!

Uááá! Ty kalhoty, co nemůžu dopnout, mi ještě minulý týden byly!
Hnána temnou předtuchou zalovím v hlubinách skříně a vytáhnu jiné. Jsou mi taktéž tak tak. Teda spíš jako tak ne.
To bude ten „jeden čtvereček“ Milky, rýpne si můj vnitřní hlas škodolibě do včerejšího (neúspěšného) předsevzetí nesežrat tu čokoládu celou (a začít zítra cvičit, vážně!), leč aspoň už tuším, kdopak se to zas objevil.
Po urputném půlhodinovém prohrabávání šatníku vypátrám celé hnízdo mezi chlupatýma ponožkama - očividně se tu s příchodem teplých jarních dní cítily v bezpečí. Očividně špatně, neb vzápětí letí z okna následovány jejich šicími proprietami.
Nesnáším kalorie!