(na zahradě u Thurzů)
Kerberos se tiskl k zemi v nejzapadlejší části zahrady, klepal se jako vyděšené štěňátko a všechny tři čenichy se mu chvěly v předtuše nadcházejících hrůz. Ve zvířecím mozečku mu blikala jediná myšlenka: Najdou ho!
Když se ozval ten hlas, přitiskl uši k hlavě a tichounce zakničel.
„Obludkó… zlatíčko naše… kdepak jsi?“ zacukrovala Riza znovu.
„Má jméno,“ opravil ji Patrick škrobeně.
Vyplázla na něj jazyk. „Si ho najdi sám, ty chytrej.“
„Jako by to tušil,“ povzdechl si Patrick a zadíval se k altánu, kde stál lavor chladnoucí vody, kartáč a psí šampon.
Tenhle každoroční rituál vždycky začínal jako hra na schovávanou.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, takhle to vypadá úplně v
Danae
Heh. To sedí.
Profesor
Heh. To sedí. To je všude stejné.
Jenom ta naše potvora miluje vodu.
...
Sid
A co máte za potvoru? :D ... nějakého labradora vodomila? :D
:-))))))))))))))
Peggy
Chudáček Kerberos! Bojí se koupání. Dokonalá představa :-)))
...
Sid
No co... i takový pekelný pes může mít z něčeho nahnáno ;) A děkuji :D
Teda umejt Kerberovi všechny
Lejdynka
Teda umejt Kerberovi všechny tři hlavy, když se tě vždycky dvě snaží zakousnout, to musí být haluz :D
A teď si představte, že se do všech tří hlav pokoušíte nacpat odčervovací prášek! *inspirace*