První z tisíce let

Princezna Celestia stála na balkoně hradu uprostřed Everfree.
Pomalu končil ten den, který začal jejím soubojem s draze milovanou sestrou. Byl čas. Sluneční princezna nechala slunce sklouznout za obzor. Pak se zhluboka nadechla a vyslala svou magii, aby zdvihla měsíc.
Nebylo to jednoduché - jako by jí vzdoroval.
Celestia byla vyčerpaná, dřív než se měsíc dostal na půl cesty k vrcholu své dráhy. Trvalo nějakou dobu, než si uvědomila, že svět kolem i vnitřek hradu úplně ztichly.
Teprve teď zjistila, jaké to je, cítit se úplně sama. Teprve teď naplno okusila hořkost osudu svojí sestry.
A tehdy začala zpívat Luně ukolébavku.