Stál na rohu ulice u parku, v dlouhém šedém plášti a elegantním klobouku. Trochu poprchalo, blížilo se klekání. Stromy byly letně temně zelené, listí se chvělo ve větru. Chodník objímal rohové domy a splýval s nimi svojí šedostí i všedností. Lidé se míhali jako letmé pastelově barevné stíny, aniž by po sobě zanechávali jakoukoliv byť jen matnou vzpomínku.
V ruce držel pestře barevný sáček, na jeho lesklém obalu se odráželo matné světlo letního podvečera. Na jeho dně se skrýval poslední červený bonbónek. Nepatrně vzdychl. Podíval se na děvčátko v červených šatečkách hrající si nehlídaně v parku. Nepatrně vzdychl. Poslední bonbónek...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Uff...
Fantomas
Ta atmosféra z toho přímo dýchá. Už v půli drabble se mi v mysli vyvolala neblahé tušení a teď po sobě zanechala jen motýly v břiše. Moc dobré a taky děsivé.
souhlasím s předchozím. A
Rya
souhlasím s předchozím. A nádherná hra s barvami - Lolita?
Brrrr, tohle téma mě u toho
Quiquilla
Brrrr, tohle téma mě u toho "bonbónku" napadlo taky. Další svinstvo, co se děje až příliš často. Ale moc dobře napsané.
Opravdu to mrazí.
kopapaka
Opravdu to mrazí.
Jenže, co to takhle přečíst ještě jednou a doplnit v duchu ještě jednu větu.
Třeba to pak vyzní líp.
Fakt je to dobré...
Sykám. Působivé. Brr.
Danae
Sykám. Působivé. Brr.
skvělé, mrazivé..tleskám :)
Maglynn
skvělé, mrazivé..tleskám :)
No sakra. Takové lyrické, a
Esclarte
No sakra. Takové lyrické, a takhle to vyústí, brrrr.
Brrr. Moc dobré...
zana
Brrr.
Moc dobré...
První odstavec je tak
Smrtijedka
První odstavec je tak nádherná poezie v próze! Ty barvy, ty obraty!
Krása. Mrazící ovšem.
Fuj. Ta atmosféra...
Profesor
Fuj. Ta atmosféra...
Velmi dobré.
Wow, krásně napsané! A ten
Dangerous
Wow, krásně napsané! A ten konec! Strašně se mi to líbí od začátku do konce. :)
Teda nevím, co před klekáním
Tall
Teda nevím, co před klekáním dělala holčička v parku, ale každopádně je to působivě hnusné. (Myšleno v dobrém.)