Tak se tady zpovídám, že mám občas trochu strach.
Když jsem naposled nahlédl do duší lidí, našel jsem spoustu mantinelů a termínů. A obavy. Víc nic.
Ráno probouzím slunce ze setrvačnosti, večer ho ukládám spát a necítím se ohromen. Ani listy stromů mi nepřijdou tak uhrančivé, jako když jsem je na začátku věků maloval štětcem. A oceán je prostě jen velké množství vody.
A občas mám chuť vykřičet do světa, jak unavený a prastarý se cítím.
***
Bůh odložil zrcadlo, do kterého se sám sobě zpovídal.
Potom se nadechl a vymazal si veškeré vzpomínky. Už popáté za posledních pár let.
Úsměv.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak, Připouštím, že k tomuhle
Profesor
Tak, Připouštím, že k tomuhle drabble mám poněkud ambivalentní vztah. Moc se mi líbí, ale motá mi hlavu. Což ale nemusí být vůbec špatné.
Skvělé.
mo.om
Skvělé.
To je opravdu velmi dobré!
Hippopotamie
To je opravdu velmi dobré!
Jako rána na solar, Rebelko!
Danae
Tak otřesená jako předřečníci
Aries
Tak otřesená jako předřečníci z toho nejsem, ale je to zajímavej nápad.
hrubý!
Keneu
a z toho mazání paměti mrazí
To je tak... ach jo. Výbornej
strigga
To je tak... ach jo. Výbornej nápad. Netuším, co by na to řekl Bůh, ale jako bych se v tom zrcadle viděla sama..
To je vynikající nápad. :)
Dangerous
To je vynikající nápad. :)