Vrba

Irena měla pocit, že by se jí hodila kapesní rozkládací zpovědnice.
Čím víc se blížilo datum svatby, zvětšoval se počet lidí, kteří jí v dobré víře chtěli předat osobní zkušenosti a rady do života.
„Chlapi jsou jako zvířátka, holčičko… musíš je nakrmit, pomazlit se s nimi, a pak jim dát volnost,“ tvrdil mazácky strýc z otcovy strany.
I čarodějka, která jí při honu na Selen zachránila život, a podobně jako Andráse ji skoro adoptovala, k tomu měla co říct.
Vlkodlačice ji vyslechla.
Věčnost je sice dlouhá doba, ale stejně tiše doufala, že u nich na lektvary a mstu nikdy nedojde.