Hemm...žže...níí!

„Hem! Hemmm...žženííí, Hem…žíít. Hemžit."
Mravenec básník procházel mraveništěm a s velikou pečlivostí si pro sebe opakoval to slovo. Převaloval je v ústech a zkoušel, jak bude znít. Když shledal, že je dokonalé, vytáhl tužku zastrčenou za tykadlem a zapsal první řádek básně do notesu:
Mraveniště, mnoha mravenci se hemží...
Perfektní a jak dál? Jaké slovo se rýmuje na „hemží“? Stejně jako jeho předchůdce musí být znělé, hluboké, trefné…
Hemží- běží, sněží, těží, kněží… To bude těžké…
Zahloubal se, po chvíli radostně popadl pero a zapsal další řádek.
Mraveniště, mravenci se hemží
A já jsem šťastný mravenec
Ať žije volný verš