Do tmy

Díval se, jak se mi hroutí život pod rukama. Z posledních sil jsem po něm, po životě, natáhla ruku, ale nůž v břiše a úder cihlou do hlavy brzy vyslaly naději na procestování Evropy a prožití stáří se sedmi kočkami na plavbu do rudých vod krve.
Poslední pohled jsem věnovala jemu. Výčitky kolovaly hlavou, oči je plamenně vysílaly k jejich zdroji. S ubývajícími silami jsem ze sebe dostala jediné slovo, které je zahrnulo všechny: "Přizdisráči."
Rozkašlala jsem se.
Jemu se podlomila kolena. Brečel.
Nechali ho a zmizeli ve tmě, odkud se původně vypotáceli.
Se zajíknutím se sebral a také utekl.