Riziko ultimátní zbraně

Kocourova smutná očka se rozšiřovala a jihla a jihla. Všichni se octli v přímé palbě jeho pohledu, a ti zkušení rychle odvrátili zrak.
Chramst!
Dračice si uvědomila, co udělala, zpanikařila, ale po chvíli dávení se jí podařilo oslintaného a mírně ohořelého kocoura vyplivnout.
Stydlivě zabručela něco oslovi do ucha.
"Drahoušku, víš přece, že normální tvorové nejsou tak trvanliví jako naše dětičky. No hlavně že to dobře dopadlo," poplácal ji oslík něžně po pařátku. "Příště už budeš vědět, že si na toho troubu máš dát pozor."
Otočil se k naštvanému kocourovi: "No co, byl jsi k sežrání, tak co se divíš?"