Z rodinného alba

Od té doby, co se vzali, se od sebe nehnuli na krok. Prožili léta hojnosti, přežili společně válku i těžké roky, které následovaly. Měli pěkné harmonické manželství už skoro čtyřicet let.
Tu náhle se přihodilo, že babička musela jet se svým bratrem k jejich sestře, která žila v Západním Německu. Nikdo jiný totiž pro toho zbořeného Trabanta, kterého chtěla tetka věnovat mladým, vycestovat na pozvání nemohl.
Dědeček tesknil. Nejedl, ačkoliv mu babička navařila. Pil jen čaj. Seděl u okna, koukal ven, ani knížku nevzal do ruky.
Od té doby si přál jediné: aby jednou, až přijde čas, odešel jako první.