DMD 2019

Obrázek uživatele Remi

Tak zase příště

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tímto se s vámi loučím. Děkuju za krásnej měsíc, bylo to vážně úžasný. :)

Drabble: 

Stíny se prodlužovaly, jak se slunce blížilo k obzoru. Sirius se opřel o okenní rám a zamyšleně pozoroval krajinu.
„Nechce se mi odjíždět,“ přerušil ticho po chvíli.
„To říkáš každej rok,“ pousmál se Remus, ale přestal s balením věcí a přešel k oknu taky.
„A každej rok je to pravda.“ Všude vládl nezvyklý klid. Hezky se na to dívalo.
„Dáš si čokoládu?“
Čokoláda, řešení všech problémů,“ ušklíbl se Sirius.
„A ne, snad?“ opáčil Remus. Naposled se podíval ven. „Taky mi to tu bude chybět.“
Dole na nádvoří se začaly ozývat hlasy.
Zůstali u okna. Jenom o chvilku, malinkou chvilinku dýl.

Jachacha

Drabble: 

Svet se toci na vlastni hlave
Osa i polosa sviraji presny
Uhel revoluce se nezmeni podle ucebnic
Tlaci se zakon do mozku
Ten ta i to mu posluhuji do roztrhani
Tela Kristova propichaneho na cary hnal
Je ze sveho domu a oci v sloup
Protaci az do dnes jeho verni
Nesmrtelni tovarnici pupkati se klani pred zelezem
Bricha se nadouvaji pruhate trenyrky kryjici
Holou rit mas zmiz nadhero trepotava
Svetylka zari na cestu osvicenym
Zastupum s meci chresti chresti cinkaji
Rolnicky honem hrab si sbirej
Drobacky do skrinky do cejchy pod prkno
Se schovaji krysy piskaji si
Chacha
Chocho
Chichi

Obrázek uživatele Arenga

Rotolf z Rohova

Úvodní poznámka: 

ještě jeden neplánovaný nebod

Věnováno všem příznivcům letošního seriálu, kterým třeba na konci možná ještě něco maličko chybělo. A ještě jednou díky za všechny vaše povzbuzující komentáře.

nějak mne to dada strhlo :-) a trochu jsem si s tím zaexperimentovala, včetně psaní ve druhé osobě; zároveň obsahuje i jedno ze starších témat

Drabble: 

Trysk a cval a s větrem o závod.
Znovu tam, kams chtěl.
Vidět a najít. Zjistit proč.
Nesmí tě vidět, kdo zrádce, kdo vrah, kdo žhář…
Nesmíš být spatřen, ale to znáš.
Jsi jako stín, co se plíží neviděn.
Tam, kde to začalo. Pro některé.
Pro jiné skončilo příliš brzy.
Snad pro peníze?
Nejsi mstivý, leč některá provinění se neodpouštějí.
A myslíš na budoucnost.
Musíš zjistit, kdo ví.
Musíš zajistit, aby se nikdo nedozvěděl.
Tápeš, nitek je příliš mnoho.
Nedají se splést.
Jdeš-li po špatné stopě, nepoznáš.
Je toho víc, nežs tušil.
Intrika pavoučí sítě.
Kdo se připlete, skončí mrtev.

Otevři oči

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

nahrazuju téma č.26 Mezi šesti očima

Drabble: 

Jeden pár očí nahoře, vidí všechno, a nejen že to vidí, ale taky to soudí a navíc může všechno, není divu, člověče, že se před ním cítíš malý a přehlížený.
Druhý pár očí dole, sleduje tvé kroky a čeká na tvé škobrtnutí, vyhlíží tvá provinění, člověče, aby tě k sobě mohl přivinout.
A mezi tím ty, člověče, přicházíš na svět s očima široce otevřenýma údivem a pak se ten údiv s každým okamžikem vytrácí a oči přichází o svou jiskru, až je pomalu začneš před spoustou věcí přivírat. Děkuj za každou příležitost, která ti oči znovu otvírá. Děkuj za duben.

Závěrečná poznámka: 

tak se s vámi loučím a děkuji organizátorkám za další příležitost se každý den zastavit, překonat čas a lenost a dát život něčemu novému. taktéž děkuji za čas a komentáře čtenářům a těším se, že si aspoň něco konečně přečtu. Dubnu zdar!

Obrázek uživatele Strýc Zmarchrob

Nový pokušitel

Drabble: 

Drahý Sporotoči,

byl jsem požádán, abych Ti byl nápomocen při plnění Tvého úkolu. Plně s Tebou soucítím, neboť narychlo přebírat pacientku po trvale indisponované pokušitelce není lehké. Pro mě je to o to horší, že ona selhavší pokušitelka byla má vlastní neteř. Ale doufám, že se poučíš z jejích chyb.
Zásada první: Nesnaž se ukousnout si příliš velké sousto. Vrážet klíny musíš hlavně kolem své pacientky, je velmi vhodné co nejvíce ji separovat od Nepřítele.
Vlastní sílu drž v neustálé jednotě.
Pokud se mé rady budeš držet, staneš se i Ty jednoho dne zkušeným ďáblem.

Líbá Tě Tvůj konzultant Zmarchrob

Obrázek uživatele Skřítě

Že bábin plán nikdy nebyl hříchů zcela prost, peklo stále dokazuje svoji ďábelskost

Drabble: 

Čert měl s bábou jedno pole,
ona chytře určí role.
Že rozumem selským vládne,
smíchy koncem roku mládne.
Čert přistoupit nelení,
na "královské dělení".
Bába klasy podle plánu,
ďábel mlátí prázdnou slámu.
Napřesrok chce horní půli,
ona mu to činí k vůli.
Bába kopce brambor získá
a čert na suchou nať píská.
Vrch i spodek? Prosím, čerte,
já si nechám jenom střed,
zasadili kukuřici,
do třetice na lep sed.
Pro účely dětské knížky autor příběh zkrátil,
pohádkový čert se naštval a do pekla vrátil.
Skutečnost je ale jiná, bábu poslal k čertu
a na poli zasel řepku z peněz Agrofertu.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

O železných prutech

Úvodní poznámka: 

Kdysi dávno na Velké Moravě...

Drabble: 

Viching uraženě praštil o zem důstojností svého úřadu. Berla mu vyletěla z ruky a on hněvivě hrozil pěstí k těm, které před chvílí nazval neznabohy. Metudovi žáci se však urazit nenechali a se Švábem vyrazili dveře. Doslova.
Ten oprášiv se vyrazil k Římu žalovat. Sice se domohl slyšení, ale úřad moravského biskupa mu nikdo nevrátil. Místo v Nitře s úšklebkem odmítl. To by šel z bláta do louže.
Něčeho ovšem uražený benediktin docílil. Po smrti Metuda jeho pomluvy vyslyšel biskup Gorazd. Ten slovanskou liturgii zakázal a vrazil klín mezi Velehrad a Nitru. A tak nakonec zlomily se oba pruty Svatoplukovy.

Závěrečná poznámka: 

... v pověstech jsou sice Svatoplukovi synové tři, ale třetí byl přidán spíš pro dramatický efekt. Známá pověst o prutech a o tom, jak se nezlomí, když budou spolupracovat, nepočítala s tím, že Mojmír II. (velehradský kníže) a Svatopluk II. (nitranský kníže) povedou spor o staroslověnskou liturgii. A takhle dámy a pánové zanikla Velká Morava a párek bezvýznamných českých knížat z Levého Hradce položil základy českého státu.
S tohle peckou se s vámi loučím, děkuji za věrné čtení až do konce a bylo mi ctí malovat tyhle historické fresečky.

Obrázek uživatele Rorico

Mezi (ne)mocnými

Fandom: 
Drabble: 

Opět usedám s brkem k pulpitu.
Ach ano, psaní, to je to jediné, co mi činí radost. Pochopitelně až po mé báječné Mariettě, a našich dětech.
Život na tomto statku mi nesvědčí. Jsem zvyklý na život ve městě. Tam, kde jsou mocní. V jejich kruzích jsem doma. Díky jejich moci žiji, proudí mými žilami.
Vždyť já pomáhal budovat stát! Ten krásný stát, Florencii.
Jak nádherné to bylo dílo, když jsme válčili, dělili a panovali.
Nyní jsem ale v nemilosti a tak čekám zde, na obyčejném venkově, než se opět naskytne příležitost pro mé kvality.
Tak se tedy dáme do díla...

Závěrečná poznámka: 

A máme tu ještě jednu hádanku na závěr ;)
Kdo uhádne kdo nám dnes večer vyprávěl?

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Owes

Léto IV

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 10 - Periferní bicáček.

Drabble: 

Letos přijely jen na krátkou návštěvu.
Obědvali jsme v sadu.
Nad stolem poletovaly včely, vábené vůní rybízového moštu.
„To jehněčí je vynikající,“ usmála se Lea sladce a vyťala Tobymu takový záhlavek, že přistál obličejem v polentě. „A je určeno ke konzumaci! Ne k barbarským kratochvílím!“
„Phillip se kvalifikoval na mistrovství světa,“ oznámila Vera a dmula se pýchou nad svým starším synem. „Všichni ho od boxování odrazovali, ale Dudleymu udělal radost.“
„Přirozeně,“ kývl jsem a zapil sousto kotlety vínem. „Jaký otec, takový syn. Třeba si taky jednou pořídí domeček na periférii a bude kritizovat sousedovic pelargónie. Mimochodem, jak se má Petunie?“

Závěrečná poznámka: 

Moc děkuji všem, kteří letos četli a komentovali moji sérii. A omlouvám se, že jsem neodpovídal zdaleka na všechny vaše reakce. Popravdě jsem byl rád, že jsem letošní ročník vůbec zvládl.

Obrázek uživatele Albia

Na pokraji smrti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nějak se mi nedaří se s tím drabblováním rozloučit. Tak tedy ještě poslední bonus - nahrazuji si téma Únava materiálu z 16.4.2019.

Drabble: 

Tři medvědi, kteří proti němu stáli, si nedělali velkou hlavu ze sečných ran a hlubokých bodnutí, která jim stačil uštědřit. Dvouruční meč tížil. Než sem dorazil, dva dny se pořádně nenajedl ani nenapil, ze strachu, jestli čarodějky neotrávily studánky a potůčky v lesích, jestli nenakazily kance a nezastřely kouzlem jedovaté bobule vraního oka za šťavnaté maliny. Teď se hlad a vysílení spolu s týdny strachu a vzteku promítaly do třasu paží, podlamujících se kolen. Krvácel víc než by bylo zdrávo. Nemyslel na nic jiného, než jak se dostat do hradu, jen desítky metrů vzdáleného. Naposledy zdvihl meč; teď, nebo nikdy.

Závěrečná poznámka: 

Bylo mi ctí a potěšením! Zase za rok!

Stránky

-A A +A