Besídka

“Opravdu tu musíme být?”
“Huš, dětem to udělá radost.”
Vánoční besídka byla v plném proudu. Na pódiu se střídaly skupinky dětí i jednotlivci. Zrovna skončilo představení tanečního souboru Ovčáček a na pódium nakráčela skupina recitačního kroužku Marlenka.
Dítko za dítkem se střídalo u mikrofonu a přednášelo básničky. Verš za veršem, strofa za strofou. Málokterému se podařilo vyprodukovat srozumitelný přednes, ale rodičům to nevadilo. Nikdo si nevšímal jemného chvění země. Když skončilo poslední dítě, v jevišti se do zmateného křiku diváků rozestoupila plamenná jáma pekel.
Rituál sedmé pečeti byl dokončen a Prastaří přijali svou oběť. Bezejmenný setřásl své okovy a povstal.