Bez pevné půdy pod nohama

Guillermo bezmocně visel z lustru. Malířské schůdky, které si vzal na pomoc, byly mnohem vratší, než očekával. Štáb dokumentaristů tu momentálně nebyl, stejně by mu ale asi nepomohli a jen by se radovali, že mají natočený další jeho zoufalý pohled do kamery.
„Pane? Nadjo? Laszlo?“ zkusil Guillermo se špetkou naděje zavolat.
Nic.
Cítil, jak mu zpocené prsty prokluzují.
Radši zase skončí v nemocnici, než přivolat Colina Robinsona a nechat se vysát v takové ponižující situaci.
No, snad to nebude bolet tak, jako když jsem spadl z výšky paneláku do náklaďáku s jídlem.
Guillermo pevně zavřel oči a pustil se.
Prásk!