"Vyvolte si tedy dnes, za kým půjdete. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu!"
Vůdce-dobyvatel nechal svá slova viset ve vzduchu nad táborem, ještě dlouho poté, co opustil shromáždění.
Jejich ozvěna bude v uších neposlušného národa zavěšená dlouhá desetiletí. Pokaždé znovu se v každé generaci ozve se stejnou palčivou urgentností.
Vyvolte si *dnes*. Ne zítra, ne příští týden, ne na Nový rok.
Ještě dnes.
Druhá část - vyznání - bude zdobit stěny domů, třepotat se na praporech ve větru, shlížet z cedulí a billboardů.
Rozhodnutí vystavené na odiv, stvrzené tím, že je všem na očích.
"Budeme sloužit Hospodinu, protože to je dobré."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Moc hezké
Aplír
Nádherné formulace: ozvěna zavěšená v uších, palčivá urgentnost...
Hezky jsi rozvedla to Jozuovo dnes.