Org.: Nebodujte, nepište orgovské komentáře.
Tak jsem se k těm skřetům přece jenom na chvilku vrátila i tentokrát. Projednou z nezvyklého úhlu.
A ráda bych jasně řekla, že se nejedná o žádnou alegorii jakýchkoliv aktuálně používaných přízvisek z mezinárodní scény. Tak jako třeba Remus Lupin není německý werwolf z pětačtyřicátého.
„Briaryn je vdovou," rozhodl kníže. „Túma k ní nemá žádné nároky."
„To nemůžeš! Zákon -"
„Pokud neprodleně neopustíš Ithilien, ovdoví mečem."
V družině paní Éowyn se poprvé cítím v bezpečí. S žádným mužem nechci nikdy znova nic mít.
Svěřili nám hlídání zajatce - nikdy jsme nebyly vojáky Gondoru, a hlídat znamená hlavně chránit před únosem. Mistr Jugháš neuteče, neohrozí jednání.
A je milý. Ochotně pomáhá kolem ležení. Když se mi zdálo o Túmovi, utěšoval mě.
Moje tělo se probudilo. Zatoužilo po doteku - muže, nadto skřeta.
Ale kdyby mi jej dal, nebyl by tím, pro koho zahořelo moje srdce.
A on jím je.
Já vím, že jste po první části čekali, že si vypravěčka začne něco se ženou, ale nesmutněte, takovou věc určitě taky někdo napíše.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ten poslední odstavec je
kytka
Ten poslední odstavec je překrásný - formou i obsahem.
Trochu mi to připomnělo český text ukolébavky Máří Magdaleny z Jesus Christ Superstar: "kdyby znenadání zapomněl, co mu brání..., jen pouhý sen by zbyl."
Myslím, že s Magdalénou
Sothis Blue
to není moc podobná situace, podle mě zpívá hlavně o tom, že kdyby se o ni zajímala taková božská bytost jako Ježíš, bylo by toho na ni prostě moc, než že by ji tím zklamal. Nebo aspoň z originálu mi to tak přijde. Ten českej text natolik nemám ráda, že jsem se tu árii kdysi pokusila přeložit sama (netvrdím, že nějak dobře) - právě proto, že je o něčem úplně jiným, než by měl bejt.
Briaryn ví, že Jugháš je ženatej, a to, jak má rád Igrûn, je jedna z věcí, co na něm obdivuje. Jenom obdivuje, nemá sklon ho uctívat.
Jo, anglická verze je opravdu
kytka
Jo, anglická verze je opravdu o něčem jiném. Českou chápu podobně, jako vnímá Briaryn Jugháše. Jak mi český libreto leze na nervy, tak tohle se mi na něm líbí.
Já ti nevím,
Sothis Blue
Jugháš určitě Briaryn neočistil od hříchu nebo tak něco. (Taky to nepotřebovala.) A připadá mi, že v tom českým textu to hypotetický zklamání je z toho, že by Ježíš měl vůbec zájem o tělesnou blízkost, a tím ani nemyslím sex, ale už třeba objetí. Dichotomie - a hierarchie - mezi tělesnou a duchovní sférou. Tohleto ve Středozemi nevidím (askezi nebo závazek celibátu tam, co si vzpomínám, vůbec neznají). Briaryn by zklamalo, kdyby Jugháš stál o nevěru. Což je pro mě výrazně jiná kategorie. Ne metafyzické pošpinění ideálu, ale docela světská mezilidská podlost. Jestli je v tom někde podobnost, tak ji nevnímám.
OK. Očividně vnímáme JCS
kytka
OK. Očividně vnímáme JCS každá jinak, já zřejmě mnohem "světštěji". Pokud jde o Briaryn a Jugháše, jsme ve shodě. Beru zpět Máří, co jsem chtěla říct je, že se mi strašně líbí, jaks to napsala a Briaryn je mi hrozně sympatická <3
O Magdaléně si mysli,
Sothis Blue
co si myslíš, však na to máš plný právo. Jenom počítej s tím, že do různých děl strašně ráda rejpu, a když takovej hovor začneš, tak se toho nadšeně chytím a začnu rozkládat zase svoje vhledy. Tak promiň, jestli jsem byla moc hrrr. A samozřejmě díky za pochvalu, safryš, to jsem ještě neřekla? Fakt, neřekla. No fuj, musím se naučit poctivě děkovat za komentíky, dokuď mi je lidi ještě vůbec píšou. Taky byste mohli přestat a to bych nerada.
Takže: Díky za pochvalu, rdím se a pýřím a poskakuju radostí.
Ale já diskutuju ráda :-)
kytka
Ale já diskutuju ráda :-)
Můj názor na Máří je určitě ovlivněnej tím, že jsem si do ní kdysi promítala sebe - v době, kdy jsem prožívala svoji první velkou (zcela platonickou) lásku :-)