Mlha

Ráno bylo ponořené v husté mlze. Ne, ne. Zamžikal očima. Paprsky zářícího sluníčka se mu bolestivě zapíchly do tváře. Ráno bylo krásné a slunečné, ta mlha mu seděla v hlavě. Zatřásl s ní, aby mlhu vyklepal, ale to byla chyba. Rozduněla se jako zvon.
Co jsme to jenom dělali, přemýšlel. Nejdřív zelenou, potom pár fernetů a samozřejmě vše prolívali pivem. Potom šli ze zábavy přes les domů. No a kde je teď? Rozhlédl se ze svého místa v příkopu u silnice. Kolem se táhlo skalnaté údolí k nějakým baráčkům. A co se to píše támhle na ceduli? Curahuara de Carangas?