Šipky miškou

Vylučování je věc veřejná. Pediatra se nočníkem ohání od roka. Rodina jí zdatně sekunduje. Zatímco neteř od roka a půl nadšeně běhá v rouše Evině bez ohledu na roční období a neméně nadšeně hlásí své biologické pochody, Sáně se řídí heslem “zatloukat, zatloukat, zatloukat”. Když nos odhalí pravý stav věcí, následuje souboj vůlí. Obvykle končí odlovením batolete. Podle zvukových projevů by si jeden myslel, že nám ze sprchy teče přinejmenším lučavka královská. Matka se vyčerpaně sveze na podlahu. Mokrý naháč mizí vdál.

Změna přichází nečekaně.
“Šipky miškou,” dožaduje se batole po té, co se nechalo omýt. Dobrovolně.
Ještě není vyhráno.