Umělkyně

Jsem už taková. Do všeho se vrhám po hlavě. Teď tančím, vtažena do ho proudu pradávné melodie. To ona mne vede. Hlava se točí. Závoje víří v magických obrazcích. Vladař ze mne nespouští očí. Myslím, že mírně slintá. I když se mi nechce, přestávám. Neznám nic mocnějšího než umění. Všichni na mne hledí, chtějí více, nemohou přestat.
Říkám si o odměnu, jak si přála matka.
Pokračuji, jsem vír a vánek.
Umění je můj život. Je nadřazeno. Dělám to jen pro ně. Potlesk je ohlušující.
Něco mi přinášejí na stříbrné míse. Zhnuseně to odstrkuji. Co je mi po hlavě nějakého chlapa?