Za trochu lásky šla by světa kraj

"Mrrrrou!" Kočka mi dělala kolem lýtek neodbytnou osmičku a vrněla jako zbíječka.
"Nápodobně." Ale jinak to se mnou nehnulo.
"Mrrr - rrrrou!" pokusila se znovu a otřela se mi o nohu ještě vehementněji, přímo v místě, kde se skvěla čtveřice škrábanců z dnešního rána. Při tom na mě upřela naprosto oddaný pohled, v němž se zračil slib čelit všem nebezpečenstvím světa i za pouhopouhou možnost být v mé přítomnosti. Všechny staré roztržky urovnány, všechny staré křivdy zapomenuty, co je moje, je i tvoje! říkal ten pohled.
"Tak určitě," oznámil jsem jí a vyklopil jsem si do talíře právě otevřenou plechovku tuňáka.