Někde v Londýně

Seržant Shadwell kráčel nahoru po schodech a každých pár kroků se zastavil. Pořád nemohl uvěřit tomu, co se stalo. Před sebou držel pravici s nataženým ukazovákem a hleděl na ni se směsicí hrdosti a hrůzy.
Madam Tracy otevřela dveře. Seržant obvykle vydupal po schodech nahoru ráz naráz, tohle opatrné přibližování bylo vskutku zvláštní.
„Božíčku, co se vám stalo s prstem?“ zeptala se starostlivě.
„Nepřibližuj se, jezabélie, neručím za sebe!“ zavrčel seržant Shadwell.
„Vypadáte bledý,“ pronesla madam Tracy konejšivým hlasem a otevřela dveře bytu dokořán: „Nechcete si jít lehnout?“
Seržant Shadwell se zarazil. Jít domů nebo do doupěte neřesti? Těžká volba.