Rád se nechám uvařit

Říčka jen po kolena, tání ještě naštěstí nezačalo. Jen kluzké dno pod chladem znecitlivělýma nohama hrozí svou zrádností.
Za mnou tlumený výkřik. Ohlédnu se. V té chvíli Maris ztratí rovnováhu docela a s mohutným šplouchnutím stáhne Vranglicha za sebou.
Maris dopadla na zadek. Vranglich sletěl do vymletého hrnce a na chvíli dočista zmizel pod hladinou.
Jednotka se směje. „Vranglich je v hrnci, uvaříme si ho," uchechtne se někdo.
„Rád se nechám uvařit, když tuhle vodu ohřeješ," odsekne on. V promočených kožešinách a s nacucanou tornou se mu nedaří vylézt.
„Dva řetězy," velím. „Musíme ho vytáhnout. Opatrně, nebo se vykoupeme všichni."