Jen buď mým Snem

"Nesmíš vyslovit jeho jméno."

Povytáhla jsem obočí. "Proč ne?"

Bledá dívka si poklepala na rty. "Ve jméně spočívá moc. Můžeš jím přivolat síly, kterých je radno se vyvarovat." Pousmála se. "Nechceš přece, aby jejich hlasy nad tebou získaly kontrolu, ne?"

***
Na její slova jsem myslela i večer těsně před spaním.

Hlas... tak jednoduchý nástroj, samozřejmost. Nenapadlo mě, co všechno s ním dokážu, pokud do něj vložím dostatek tužby.

Pohlédla jsem do zrcadla, nadechla se... a zašeptala jeho jméno. Třikrát.

"Proč mě voláš?"

Naše hlasy se smísily, ruce dotkly, odrazy ve skle setkaly.

"Protože mi chybíš."

"Proč?"

"Protože jsi můj Sen."