Dal jsi mi oči, ale já bloudím ve tmě, nevidím dlaně, které prosí.
Dal jsi mi sluch, ale já sedím v tichu, neslyším pláč naříkajících.
Dal jsi mi ruce, ale já je skládám v klín, mluvím, píšu, ale nekonám.
Dal jsi mi srdce - a dal jsi srdce mým bližním, abychom tváří v tvář nacházeli odrazy Tebe, prohlédli, že sami nejsme nic, potřebujeme Druhého, potřebujeme společenství, teprve skrze ně se setkáváme s Tebou…
Dal jsi mi… ale já…
Smiluj se nade mnou.
Skrze slova lítosti a slzy, skrze ticho, odněkud z dálky zní zaslíbení.
Když Tě potkám, nestihne moji duši zmar.
moc krásné
Tora
moc krásné
Hlubokomyslné.
Chrudoš Brkosl…
Hlubokomyslné.
Ááá, to je nádherné.
Aplír
Ááá, to je nádherné.
Ach...
HCHO
Ach...
Nádherné
Apatyka
Nádherné
Velmi poetické :)
Remi
Velmi poetické :)
Na něco takového jsem zrovna měla náladu.
Děkuji všem.
Esti Vera
Děkuji všem.
Ta slova mnou opět rezonují.
Owes
Ta slova mnou opět rezonují. Nádherně kajícné vyznání, líbí se mi, jak tam proznívá ta touha být lepším, a naděje na konci je konejšivá. <3
Děkuji moc.
Esti Vera
Děkuji moc.