Subotnik

Česnek byl ještě podivnější. Třešním vypučely hnisavé boláky. Výkalů, bláta, toxického obsahu a organických lží už bylo tolik, že se z jednotlivých louží slily do jediného proudu. Řeku sajrajtu nešlo zastavit ani lepkavým slizem. Hladina podzemního jezera stoupla.
Drobné dětské dírky jako mravkolví pasti přestaly fungovat, na pláni používali novou pracovní obuv. Předseda nařídil.
Dosud dřímající stíny definitivně přestaly věřit, že stačí počkat. Je těžké najít správnou chvíli. Sára rozhodla.
„Tisíciletá zkušenost vláken plodí stále. Přes třicet let krystaly nikdo nesklízel. Přestaňte si válet duchy! Na sobotu vyhlašuji brigádu.“
Gupta se posteli zavrtěl. Teď už slyšel jasně.
Sevřel poslední vagonek.