Únava

Vyzuju si goretexky a plácnu sebou na gauč. Popatřím na boty. Naštěstí jsem je po posledním návratu ze zoologické důkladně vykartáčovala.
Sabina se sehne, aby neshodila provázek z nástěnky a spokojí se s křeslem vedle.
„Tak co?“
„Určitě se mi budou zdát sny ve zdrojáku.“
Když přivřu oči, vidím všude pavouky z černých pásků. „Vítej v klubu.“
„Co ty?“
„Odblokovala jsem devět lidí i s Romanem a Solnickou. Všechny, co jsou tady.“ Zívnu. „V Konstantě nás bylo minimálně pětadvacet.“
Ticho.
„Můžeš odblokovat sama sebe?“
„Ne.“
„Vždyť tady máme dva velemágy. Jaktože to nedokážou oni?“
„Nemám tušení.“
A děsí mě to.