Lampička

Šero a chladno. Pro někoho nepříjemné místo, ale pro mě ne. Život je tu relativně jednoduchý, tady dole u dna je jídla dost. Sem tam nějaký korýš nebo mlž (s lasturou i bez), i hlavonožec. Ti se chytí snadno, když jsou pomalí.

Jenže já nejradši ryby. Jsou mnohem chutnější, ale taky dost rychlé. A já rozhodně nemám postavu na to, abych se za nimi honil jako blázen. Kdepak. Já si tu teď v klidu lehnu na dno a prostě otevřu tlamu. Nebude trvat dlouho, a nějaká zvědavá rybka mi doplave přímo na jazyk.

Nevěříte? Tak koukejte. Ale nejdřív rozsvítím, jo?