Uďobáni kachnou

Poslední slova bývají zrádná v tom, že nemusíte nutně postřehnout, že byla poslední. Že vám zatnula tipec.
A tak se stane, že klidně vedete rozhovor dál, jste nápomocní, přicházíte s neotřelými řešeními situace, aniž byste si všimli, že si pod sebou podřezáváte větev.
Účastníte se večírků, užíváte si nabyté bohatství, degustace, premiéry, vrcholné okamžiky. Nebo čistě to, že zmizel obří balvan, který vás roky tížil.
Jenže spolu s tím vám do života vpadl ON.
Tedy vklouzl. Skoro omluvně, přátelsky. Najednou vám připadá, že je všude.
Drobný muž v ošuntělém kabátě, který se otočí ve dveřích s poznámkou „Ještě jedna věc…“