"Zemřeš opuštěn. Vše to začne ráno prvního dne čtvrtého měsíce, kdy proliješ slzy nad svou milovanou rudou, kdy krev zmodrá a západ slunce nespatříš. Smrt přijde tiše a neslyšně a unese tě ve spánku, zákeřně, a ty budeš spát osamocen..."
Když na konci března se jednoho dne ráno probudil a poplakal si nad náhlou ztrátou své červené užovky, nevěnoval tomu pozornost. Znejistěl, když viděl chlapce, který kreslil krev modrou. Znervózněl, když západ zakryly mraky. Ale nevěřil - přespávala u něj přítelkyně, nic se nestane...
Přítelkyně se z jeho bytu vykradla ještě před půlnocí.
Zemřel, jak říkala věštba.
Věštkyně měla jiný kalendář.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Páni, to je skvělé!
Aries
(s věštkyněmi si radši nezačínat, přesně tak)
No teda. Brrrr!
Lee
No teda. Brrrr!
Wow! Věštkyně jsou pěkně
Tenny
Wow! Věštkyně jsou pěkně nebezpečné, někdy... Líbí. :)
Nevěřit věštkyním. Skvěle
Azereth
Nevěřit věštkyním. Skvěle napsané!
Brr. Depresivní. Ale velice
Kumiko
Brr. Depresivní. Ale velice sugestivně napsané. Úplně to vidím.
Pěkně děsivé!
Rya
Pěkně děsivé!
Brrrr. Děsivé...
Terda
Brrrr. Děsivé...