Shledání bratří

Album bylo otevřené na zvětšenině snímku dlouhovlasého mladíka v rychlíkovém kupé.
„Pěkný snímek,“ řekl muž s dlouhými černými vlasy, jehož podoba s mladíkem na fotografii se nedala přehlédnout.
„Dík. Tenkrát jsme jeli z Moravy. Usnul jsem a kamarád mě vyfotil,“ usmál se druhý muž, kterého obrázek ve skutečnosti zpodobňoval. „Dneska by nikdo neřekl, že jsem to já, hádali by tebe.“
„Nezapřeme se. Mimochodem, já v tom vlaku tenkrát jel taky,“ prohlásil mladší. „Seděli jsme ve stejném kupé.“
„Počkej. Nejsi ten kluk, který…“
„Tě málem pozvracel? Jsem.“
„Panebože,“ vrtěl hlavou starší. „A já se teď dozvím, že jsi můj mladší bratr.“