Zpět na start bez čtyř tisíc.
Varování: pár nadávek, protože jsem si vždycky říkala, že Princ si musí v hlavě nadávat docela hodně.
Přeběhnout po stěně, odrazit se, chytit se a zhoupnout. Přeskákat mezi několika sloupy. Přistát. Jo, to sakra půjde, pomyslel si. Tenhle perský parkour byla pro něj hračička.
Vyběhl, odrazil se, chytil a zhoupl. Skočil na sloup, na druhý, na tře- špatný směr. Do prdele! pomyslel si při svém pádu.
Ještě že uměl vracet čas.
Tak znova.
Vyšlo to.
Na konci se stejně musel vrátit na začátek. A těch čtyři tisíce minut si pamatoval sám. Možná proto se lidi nikdy nepoučili a s pískem si hráli pořád.
Na tyhle hovadiny jsem už fakt starej, pomyslel si, když se ty písky vrátili.
Jo, v posledních dnech jsem pařila Forgotten Sands. Říkala jsem si, že po tolika letech musí mít Princ toho všeho už plné zuby.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Já doufám, že si nic nemyslí,
Blueberry Lady
Já doufám, že si nic nemyslí, protože jestli jo, musí to být děsně depresivní. Hlavně těch smrtí, když si vybavím, kolikrát jsem ho omylem odpravila nějakým pádem. :)
jé, já jsem kdysi hrála tu
Aries
jé, já jsem kdysi hrála tu starou verzi s placatým bílým panáčkem a to teda bylo k zešílení, když každou chvíli umřel a musel znova na začátek!
jé, já jsem kdysi hrála tu
Aries
jé, já jsem kdysi hrála tu starou verzi s placatým bílým panáčkem a to teda bylo k zešílení, když každou chvíli umřel a musel znova na začátek!
Chudák. :D S časem by si
Tenny
Chudák. :D S časem by si člověk neměl zahrávat... Napsaný úžasně, moc se mi to líbí. :)
To je výborný! Realita vrhá
Danae