Pod hradem

„Ke hradu Krašov patří spousta pověstí a vůbec nejsou veselé.“
„Vyprávěj nám nějakou na dobrou noc,“ zaprosila Romanka, nejmladší člen naší vodácké výpravy.
„Tak poslouchejte,“ rozpovídal se Slimák. „Kdysi patřil hrad rodu Miseroni. Zvlášť jeden z nich, Norbert, si to jméno zasloužil. Vzteklý, zlý. Žárlivý na svou manželku Johanku. Pohádal se s místním kovářem, který ho ve vzteku zastřelil. Johanka pak skočila do řeky. Každou noc prý sedí tamhle na skále a krásně, ale moc smutně zpívá.“
Půlnoční ticho nad Berounkou přerušila teskná píseň. A Slimák se celý příští den hádal, že ten bílý flek na skále nebyl odraz měsíce.