Zloději realismu

Všichni říkali: „Skutečnost a film jsou rozdílné věci.“ A přesto chtěli, aby film byl tak blízko realitě, jak jen to bylo možné. Realismus filmu je hoden obdivu, na tom se shodli Francouz i Němec.
Řím v celé své poválečné podobě, rozbořené ulice, špinavá těla. A hlavně náhoda symbolizovaná ukradeným kolem. Protože opravdový život není sestaven, ale tvořen náhodami, což by film měl respektovat. A i jedno odcizené kolo vede k dalším peripetiím. K dalším náhodám.
Momentky, grotesky, pohlední italští chlapci zírající do kamery (jak od Pasoliniho). Neorealistická náhoda vzdálená skutečnosti. Ale kdo by toužil po skutečnosti?
Když má přece film.