Bojím se chodit do postele, protože vím, že tam na mě čeká. Že se zas budu hodiny převalovat, poslouchat, jak hodiny odbíjejí, a tvářit se, že ji nevidím.
Nespavost.
Myslela jsem, že když začínám novou kapitolu, všechno teď bude jiné, lepší. Jenže život není sbírka povídek, ale spíš román s překomplikovanou zápletkou, a když už si autor dal tu práci vykreslit postavu, chvíli se s ní pomazlí.
Ležím naznak. V ruce svírám plyšového jednorožce a mě kolem krku svírá ona. Konečně se mé myšlenky začnou táhnout jako med...
Vtom mi hlavou probleskne vzpomínka tak živá, že nahlas promluvím.
„Takovej debil.“
Bod je bod, ale moje nespavost mi napsala omluvenku.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
(To je mi podezřele povědomé.
Carmen
(To je mi podezřele povědomé...) velké plus už za toho jednorožce <3
To je náhodou velice výstižné
strigga
To je náhodou velice výstižné. ;)
Směji se,
Faob
a to už bych měl spát! Hezké!
Titul, jednorožec a ta
Rya
Titul, jednorožec a ta vzpomínka! :-) Povedené!
Kachna za popis života jako
Owes
Kachna za popis života jako románu s překomplikovanou zápletkou. Ten popis totiž sedí jako prdel na hrnec.
To je taaak moc ze života!
Zuzka
To je taaak moc ze života! Super :D