"Jdu lovit ryby."
Jeho duše bouřila jako Galilejské jezero, které tak dobře znal.
Třeba jí právě ono vrátí klid.
Nebyl sám. Ostatní šli za ním. Lovit ryby.
Přemýšlet - nebo nepřemýšlet. Namáhat se.
Bezesná noc nepřináší žádnou úlevu. Jen zklamání a frustraci ze stále prázdných sítí. Nad ránem je vytáhli.
Těch pár nečistých živočichů, kteří jim byli odměnou, hodili zpátky do vody.
Na výzvu cizince hází sítě ještě jednou.
Ten pocit déja vu, když jsou najednou plné, nepotřebuje slova.
Vrhá se do vody, aby se co nejrychleji dostal k tomu, o kom ví, že umí tišit bouře.
"Učiním tě rybářem lidí."
Pěkně prosím, téma tam je - stopy korýšů jsou v těch prázdných sítích ;)
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tak já seberu odvahu. Líbí se
Terda
Tak já seberu odvahu. Líbí se mi to, hrozně moc. Je to strašně působivé, takovým tím způsobem, kdy člověk vstoupí do katedrály a jen němě obdivuje.
Díky ti za odvahu, i za
Owlicious
Díky ti za odvahu, i za komentář :) Tohle je moje osobní srdcovka (jo, já vím, říkám o všech, že je mám ráda, a fakt mám, ale Petr, který jde lovit ryby, je prostě... přesnej).
Krásné a působivé drabble.
Profesor
Krásné a působivé drabble. Jsem ráda, že jsem ho objevila. :-)
Já jsem taky ráda, a děkuji
Owlicious
Já jsem taky ráda, a děkuji za milý komentář :)