„Můj otec je totálně nemožný!“ kategoricky prohlásila Chouchou mezi dvěma sousty. Jedla sendvič s pečeným bůčkem, který by stačil na oběd celému zbytku jejich třídy.
Sarada si povzdechla.
„A to proč?“
„Třeba dneska...“ začala Chouchou, zatímco vytahovala druhý sendvič, „se celý den cpal. Přísahám, že snědl skoro celé prase! Navíc je tak tlustý!“
Sarada si ji přeměřila pohledem. Šedesát kilo pro jedenáctiletou holku není v pořádku.
„Co je hlavní! On ho jedl na paprice. Jak může jíst někdo vepřové na paprice? Trapas! On prostě nemůže být můj otec.“
Sarada protočila oči v sloup. Některé slabosti vašich přátel prostě musíte překousnout.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Teda. To je dobré.;-P
Profesor
Teda. To je dobré.;-P
To je parádně popsán trám v
Vinpike
To je parádně popsán trám v oku! Na rodičích nenecháme nit suchou a přitom jsme jim tak podobní!
Bájo!
Faob
Úplně vidím před sebou, jak se cpe a - prskaje drobky - hučí o tom tlustém nenažranci tátovi! :-)
Díky. Za komentář i za
Tall
Díky. Za komentář i za upozornění.
A že je to někdy těžký! :D
strigga
A že je to někdy těžký! :D Ale některý věci se prostě překousnout musí. Třeba ten sendvič, žejo.
Jaký táta, takové dcera. :D
Tenny
Jaký táta, taková dcera. :D
Mně se protočily oči, když
Lee
Mně se protočily oči, když jsem ty potomky jenom viděla. :D Kishimoto, už ne!
Zato ty, Talle, ano, pěkně se to čte. :)