Tímto vzdávám hold jedné úžasné dětské knize. Kdybyste ji náhodou někdo měli a nepotřebovali ji, vězte, že já ji potřebuju a jsem ochotná za ni zaplatit sběratelskou cenu. Ale skoro pochybuju, že by se někdo z této společnosti byl ochoten takového kultovnního kousku vzdát.
Obrázzek sirky počítám za slovo, protože malůvky a škrty jsou kanonickou součástí textu knihy.
Naše posádka byla na cestě již dlouhé týdny a začaly docházet zásoby. Dorazili jsme do bažinaté říční delty, abychom vystoupili pro vodu a nějakou kořist, ale hemžilo se to tam krokodýly. Losovali jsme, kdo z nás nebezpečné území překoná. Los padl na prvního důstojníka. (Tady I je namalovaná ohořelá sirka, kterou si vytáhl.)
Zatímco jsme na něj čekali, proběhla dyskuze diskuse o tom, proč krokodýli pláčou, a jestli můžeme oplakat prvního důstojníka, kdyby na výpravě zahynul. Robinson č. 2 nás ale ujistil, že námořníci nepláčou, a když, tak jedině rum.
První důstojník se šťastně navrátil s nákladem vdolků od babičky.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jo, o tom jsi mi říkala. Asi
Aries
Jo, o tom jsi mi říkala. Asi se začnu též pídit, vypadá to velmi dobře
Paráda
Amaranta
Paráda
Tohle je hrozně milé a chytré
Birute
Tohle je hrozně milé a chytré a připomíná mi to nějaké knížky z dětství. Ale tuhle jsem asi nečetla.
to je roztomilé!!
Zuzka
to je roztomilé!!
Já už asi chápu, proč po tom
Julie
Já už asi chápu, proč po tom tak toužíš. Je to to velice hezké a roztomilé a vůbec... Proč se v normálních dětstvích takový věci nedějou?
Jůůůůů
neviathiel
Jůůůůů