Zápis č. 28
Tímto vzdávám hold jedné úžasné dětské knize. Kdybyste ji náhodou někdo měli a nepotřebovali ji, vězte, že já ji potřebuju a jsem ochotná za ni zaplatit sběratelskou cenu. Ale skoro pochybuju, že by se někdo z této společnosti byl ochoten takového kultovnního kousku vzdát.
Obrázzek sirky počítám za slovo, protože malůvky a škrty jsou kanonickou součástí textu knihy.
Naše posádka byla na cestě již dlouhé týdny a začaly docházet zásoby. Dorazili jsme do bažinaté říční delty, abychom vystoupili pro vodu a nějakou kořist, ale hemžilo se to tam krokodýly. Losovali jsme, kdo z nás nebezpečné území překoná. Los padl na prvního důstojníka. (Tady I je namalovaná ohořelá sirka, kterou si vytáhl.)
Zatímco jsme na něj čekali, proběhla dyskuze diskuse o tom, proč krokodýli pláčou, a jestli můžeme oplakat prvního důstojníka, kdyby na výpravě zahynul. Robinson č. 2 nás ale ujistil, že námořníci nepláčou, a když, tak jedině rum.
První důstojník se šťastně navrátil s nákladem vdolků od babičky.
- Číst dál
- 6 komentářů
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit