Pozdní odpoledne Krále otce

Král sedí u okna své pracovny a z plných plic vdechuje svěží odér Jižního mokřadu. Připomíná mu dětství v Království bahenních sopek. Soustředí se. Ozvěny horečného shonu na chodbě vnímá jen jako tlumenou kulisu večerní siesty.
Tužkou poklepe na hranu stolu. Inspirace nikde.
Za dveřmi dochází ke kolizi - tříštění skla, nadávky, spěch.
Tužka se vznáší nad papírem. Zbývá jediné slovo, přece se teď nevzdá.
Dveře se rozrazí. Rozzářený obličej.
"Můj pane!" sestra - zdravotnice popadá dech. "Je to princ! Princ!"
Král zjihne.
"Nu ano! To je to slovo!"
Tužka kmitá po papíře a vyplňuje poslední políčko křížovky.
Dědic království na pět.