První zápas

„To bylo fenomenální, Harry!” vtrhl do šaten nebelvírského týmu nejmladší Weasley.
„Neřekl bych, ještě teď mě bolí panty a celá pusa,” ohradil se Harry a snažil se splynout se zdí. Zbytek týmu se začal pochechtávat a poplácávat Harryho po ramenou.
„Víš, co by mě spíš zajímalo? Chápu, že se někdo, jako například já, nechá srazit z koštěte,” kapitána přerušila salva smíchu, „ale co opravdu nechápu, je, jak můžeš chytit zlatonku místo do ruky do pusy. Vždyť to musí být tak desetkrát těžší!” rozohnil se Oliver a to už celá šatna padala smíchy.
„Každej dělá to, co umí.” zahuhlal tiše Harry.