Nálady královské kuchařky

Knihovník s velitelem královské armády v hospodě. Svorně upíjejí: velitel zvedá půllitr, knihovník - abstinent teoretik - drží se malého štamprle. Velitel se podívá na dno dřív.
„Ještě jednu rundu!" volá. "Utopíme ten děs!“
Za chvilku už knírem čechrá další pivo. A pokračuje:
„Bláznivá ženská je to, knihovníku! Jednu chvíli se usmívá, veselá, snad by se rozdala – a pak zničehonic – kudla na krku! Posedlá kuchařka! Jak mě jen mohla vidět krást ten koláč?"
"Na mne se dřív také smávala," pronese knihovník chmurně. A přitáhne si sklenku blíž a plaší hořké vzpomínky: na pole nezralých makovic, na válečný pokřik v tichém letním svítání.