Zahradnice

Dívka obcházela skleník jako šelma, která čeká, až její kořist sleze z úkrytu na stromě. Mohla si pouze představovat, jaké divy se za neprůhledným sklem a zamčenými dveřmi skrývají. Pak si ale všimla, že je jedna z tabulek špatně opískovaná. V záplavě zeleně se skvělo něco růžového.
„Dino! Co jsem ti říkal?“ ozval se za ní ostrý hlas.
„Ale strýčku…“
Filip byl neoblomný. „Tady nemáš co dělat. Možná až budeš starší.“
Teď se to ještě nehodí. Jak by to asi vypadalo, kdyby jediná následnice trůnu zmizela jenom měsíc po svých rodičích?
Dina věděla, že prohrála. Nazítří už skleník hlídaly stráže.