Pozvání na pivo

Šedesátá. Konečně. Tohle bylo pro dnešek druhé stádo shorthornek. Na dvorku za vilou jsem zaparkoval auto. Doplnil si léky na další den, následně už jsem spokojeně unavený mířil do obývacího pokoje, kde jsem se svalil do křesla. V druhém seděl Siegfried, který měl službu.
Uplynulo několik hodin, když mě probudil telefon. Siegfried byl pryč. Dobelhal jsem se na chodbu a zvedl sluchátko.
…
„Osmdesát!“
„Jo, možná krapet víc. Potřeboval bych vás co nejdřív, zrovinka jsme je sehnali z pastviny.“
„Dobrá, vyjíždím.“ chystal jsem se položit sluchátko.
„Jime, dej si pohov! Sedím v baru U tří koček, přijeď. Zvu tě na pivo.“