Konkurence

Vyšplhal jsem na další květinu; křídla spořádaně složená, prstíky s drápky jako háčky zachycené o stonek, drobné prstíky nožiček pevně obtočené. Stonek se se mnou prohnul. Nespadl jsem. Oddechnul jsem si. Pak jsem echnul a rozeslechl se kolem. Někde v dáli něco plesklo.
Po zemi lezl poslední nebojácný brouk. Snesl jsem se na něj jako tichá smrt.
Vedle mě najednou přistála plácačka na mouchy.
Uskočil jsem obloukem a vyšplhal na nejbližší strom, který tady před chvílí ještě nebyl a navíc se hýbal.
"Ty nejsi hmyz," všiml si strom. "Tady nemůžeš zůstat. Drž se, jdeme."
"Nikoliv," odpověděl jsem. "Ještě jsem nedojedl."