Tak ať je tedy po tvém

Zapadající slunce je oslňovalo. Hladina rybníka byla klidná a tichá. Vysoká tráva šustila pod nohama. ,,Podej mi ruku," usmál se. Vyškrábali se až na vrchol. Voněla tady mateřídouška, stráň pod nimi jí byla plná. ,,To je nádhera," zhluboka se nadechla. ,,Tady bychom mohli mít svatbu!" ,,Tady ne," ukázal dolu. ,,Na břehu rybníka by to bylo hezčí." ,,Ale mně se líbí tady nahoře!" Laškovně se usmála. ,,Mně dole!" ,,Proč ty musíš mít pořád poslední slovo!" ,,Hm... to asi, že jsem beran. Tvrdohlavej."
,,Jak myslíš... když dole, tak dole!" Postrčila ho.
Se smíchem se skutáleli ze stráně a zůstali ve vášnivém objetí...