Po bitvě

Na vítěze dosedlo unavené ticho. Tak je to hotovo, říkali si. Jako po těžkém dni práce ve fabrice.
„Postarejte se o raněné. Pohřběte padlé.“
Zpoza kopce se rozbahněným marastem brodí pětice náklaďáků s prázdnými korbami. Poslední exploze doznívají, zůstává jen zvonění v uších. Mechanické modly se proměnily v začouzené zohýbané kusy kovu bez duše. Změť drátů a spálených ložisek. To je ten nepřítel, který zničil naše rodiny? Tenhle šrot?
Vojáci se vyčerpaně plouží bitevním polem. Průzkumné týmy pročesávají město.
„Veliteli, tohle byste měl vidět…“ ozve se náhle z vysílačky, „Jsou tady tábory… plné lidí.“
Nastává doba zamlklých hrdinů beze zbraně.